Láska je hra naivní,
láska je hra naivní,
ber to tak a hraj v ní,
ber to tak a hraj v ní.
Smích, bouřka, pláč,
s tímhle nebudem slavní, ohoho.
Mít slávu? Nač?
Nám jde jen o to hlavní, ohoho.
Nejkrásnější jsou hry soukromý, oo,
námět bývá tvůj, text je dílo mý.
Kdo tuší, co my,
že láska je hra naivní,
ten si řekne - hraj v ní,
nestůj za kulisou,
láska bez komercí,
hříčka o dvou hercích,
/jsou/ nic moc i skvělý jsou.
Hrát sólo šou,
to je představa hrůzná, ohoho,
žít G. B. Shaw,
/tak/ jedno určitě uzná, ohoho:
Nejkrásnější jsou hry soukromý, oo,
námět bývá tvůj, text je dílo mý.
Tak pochop co my:
láska je hra naivní,
tak to ber a hraj v ní,
znova, bezpočtukrát,
láska, věčný debut
v té hře „Být, či nebýt“,
co se pořád musí hrát.
Kdo na scéně zdejší
zná hru nádhernější,
lepší repertoár?
Láska, hra vždy stejná,
nikdy beznadějná
ani pro jeden pár.
Nejkrásnější jsou hry soukromý, oo,
námět bývá tvůj, text je dílo mý.
Kdo umí? No my!
Láska je hra naivní,
ber to tak a hraj v ní
znova, bezpočtukrát,
láska hra dvou štvanců,
šrámy od kopanců,
těch se August nesmí bát,
Lítej, jak my dva v ní,
úspěch mít je hlavní
znova bezpočtukrát,
kritik, ať si žehrá,
v tý hře nikdy nehrál,
což ho musí štvát,
tu hru s jabkem rajským
hrajou ty, co maj s kým,
my jsme zrovna ten pár,
kdo na scéně zdejší
zná hru nádhernější,
lepší repertoár?
Láska je hra naivní…