Jiří Korn - odhalený
Jak vypadá zpěvák a tanečník Jiří Korn odhalený? Snad se mnou budete souhlasit, když řeknu, že dobře. Jeho sportovní tělesná konstituce a pevné svalstvo asi nebude následek povalování, nebo lenošení v křesle, ve společnosti bohatě prostřeného jídelního stolu. Mám pravdu, pane Korne?
Ne tak docela. Ja si rád polenoším, ale je pravda, že moc času na to nemám. A taky se rád dobře najím a někdy i přejím, ale pak je mi ze mně špatně.
Odhalíte mi tajemství, jak a co děláte, abych i já ve vašem věku mohl nafotit podobné fotografie jako vy a při tom se za ně nemusel stydět?
Odhalit v tomto směru se vám klidně můžu, protože to žádné tajemství není. Mám to štěstí, že mě některé aktivity dokážou bavit tak, že jim umím věnovat veškerý volný čas a tím se zmenšuje riziko pasivního odpočinku. Vlastně v poslední době pasivně odpočívám jen v pár hodinách spánku doma v posteli a v pár hodinách spánku, nasbíraných po minutách, v průběhu dne. Přes den usínám doslova kdekoliv. V maskérně, v šatně, ve vaně... a dokonce na chvíli usnu i v autě, když zastavím před křižovatkou na červenou. Když padne zelená, ten za mnou, zatroubí, já se probudím a jedu dál.
A co když za vámi nikdo nezatroubí?
Nakonec vždycky někdo přijede.
Říkáte, že vás baví některé aktivity. Které to byly, které to jsou a které to budou?
Když vynechám svoji profesi, protože to už se snad ví, že ji dělám, že ji dělám dlouho a že ji dělám rád, tak kdysi dávno (kdy většina z vás byla ještě na houbách) jsem se jako prvnímu sportu věnoval, ještě na základní škole, šachům. Chodil jsem dokonce do šachového kroužku, ale brzy mě to přestalo bavit, protože tam bylo strašlivé ticho. A tak jsem ho vyměnil za kroužek železničářský a tešil se, že si budu hrát s vláčkama. Ale pořád jsme vyráběli stromky a to tak, že jsme napichovali zelenou houbu na drát a s vláčkama si hráli jen dospělí. A tak jsem i tuto aktivitu brzy opustil a začal jsem se věnovat rybolovné technice. Soutěžilo se v zátěži a v mušce, v disciplínách skish, arenberg a v dálce. Ale to už bylo v době, kdy mě začal bavit tenis a ten mě držel poměrně dlouho. Hrál jsem za Státní banku Československou a nehrál jsem prý úplně špatně. Táta dokonce tvrdil, že jsem byl třetí v nějakém důležitém turnaji. Ale žádný diplom jsem nikdy nenašel. Následoval časový úsek, kdy jsem občas něco zkusil, ale spíš jen příležitostně. Chtěl jsem například hrát hokej a dokonce jsem se zúčastnil i výběru. Navlékli na nás dresy a vypustili na led. Chtěli po nás, abychom se na ukázku rozjeli a zabrzdili. Já jsem měl úplně tupé brusle a tak jsem bez přestání padal. Svlékli mi dres a poslali mě domů. Ani netušili o jaký talent přišli. Následovalo období golfu. Golf je nádherná hra a i když jsou mnozí jiného názoru, fyzicky náročná. Zvláště, když ho spojíte, jako já, při hledání míčku s houbařením. Často docházelo k tomu, že jsem některé dovednosti z mých vedlejších aktivit přenesl do své profese. Golf jsem využil při natáčení jednoho videoklipu na golfovém hřišti v Karlových Varech. Právě na tomto natáčení jsem se seznámil s jedním gymnastou, který tam skákal salta a přemety. A tak
začalo moje období sportovní gymnastiky. To byla příšerná, ale krásná, dřina. Za půl roku na to jsem dělal salta a přemety na jevišti i já, protože přišla vlna break dance. Ale to už se všechny aktivity začínaly průběžně překrývat. Bowling mě začal bavit v Německu. U nás kvalitní dráhy ještě nebyly. Tím jsem získal mírnou výhodu, protože když se bowling začal hrát u nás, stihl jsem vyhrát pár V.I.P. turnajů, než se to ostatní naučili. Na dvě sezony jsem přivoněl i k motoristickému sportu. Jezdil jsem závody V.I.P. Fiesta Cup. Nejdříve jsem si myslel, že se jen tak pro zábavu svezeme v závodních autech. Ale nakonec jsme to všichni brali tak vážně, že docházelo i k ohýbání plechů a řinčení skla. Adrenalin tekl proudem. Pár závodů jsem vyhrál a pár jsem jich taky vlastní chybou nedojel. V rámci natáčení videokazety "Aerobic na celý týden" pro Georgise Patenidise jsem se nějaký čas věnoval aerobicu. To mi hodně pomohlo. Cítil jsem se v bezvadné fyzické pohodě. Na rychlé zlepšení kondice je pro mě nejlepší squash. Za půl hodiny hry jsem na dně. Na kole se teď také snažím jezdit co nejvíc. Při posledním výletu jsem celý tak promokl, včetně mobilního telefonu, že jsem ho pak mohl zahodit. Asi před pěti lety jsem začal znovu lyžovat. Když se na horách vydaří počasí a je tam dobrá parta a upravené sjezdovky, tak to si opravdu umím užít. Ale nejvíce času v poslední době trávím u kulečníkového stolu. A musím přidat, protože letos jsem přišel o seniorský titul mistra republiky. Byl jsem až třetí a to, před mou účastí na mistrovstvím evropy, nevěstí nic dobrého. Ale co mě začne bavit v nejbližší budoucnosti, to opravdu nevím. Že by box? Nebo vzpírání?
Vy jste takový sportovní "Ferda Mravenec". Máte přirozený talent na všechny sporty...
Bohužel jen na některé. A právě ty mě baví. Ale to je na tom nejtěžší a nejdůležitější. Najít sport, nebo aktivitu, která vám vyhovuje. Protože pak jste stejní, nebo lepší než ti ostatní a proto vás to začne bavit. A když vás to baví, tak se do toho nemusíte nutit a když se do toho nemusíte nutit, tak to děláte častěji a když to děláte častěji, tak o to míň lenošíte. A když moc nelenošíte, tak pak můžete fotit odhalený.
Už jsem to pochopil. Jak jsem vás tak poslouchal, tak já se ve vašem věku budu fotit. Ale jen zahalený, protože já patřím do sportovní kategorie "Brouk Pytlík". Děkuji za odhalení. Moc jste mi nepomohl. Ale teď už je mi aspoň jasné, že mi v tomto nepomůže nikdo jiný, než já sám. Je tady někde šachový kroužek?
Ne tak docela. Ja si rád polenoším, ale je pravda, že moc času na to nemám. A taky se rád dobře najím a někdy i přejím, ale pak je mi ze mně špatně.
Odhalíte mi tajemství, jak a co děláte, abych i já ve vašem věku mohl nafotit podobné fotografie jako vy a při tom se za ně nemusel stydět?
Odhalit v tomto směru se vám klidně můžu, protože to žádné tajemství není. Mám to štěstí, že mě některé aktivity dokážou bavit tak, že jim umím věnovat veškerý volný čas a tím se zmenšuje riziko pasivního odpočinku. Vlastně v poslední době pasivně odpočívám jen v pár hodinách spánku doma v posteli a v pár hodinách spánku, nasbíraných po minutách, v průběhu dne. Přes den usínám doslova kdekoliv. V maskérně, v šatně, ve vaně... a dokonce na chvíli usnu i v autě, když zastavím před křižovatkou na červenou. Když padne zelená, ten za mnou, zatroubí, já se probudím a jedu dál.
A co když za vámi nikdo nezatroubí?
Nakonec vždycky někdo přijede.
Říkáte, že vás baví některé aktivity. Které to byly, které to jsou a které to budou?
Když vynechám svoji profesi, protože to už se snad ví, že ji dělám, že ji dělám dlouho a že ji dělám rád, tak kdysi dávno (kdy většina z vás byla ještě na houbách) jsem se jako prvnímu sportu věnoval, ještě na základní škole, šachům. Chodil jsem dokonce do šachového kroužku, ale brzy mě to přestalo bavit, protože tam bylo strašlivé ticho. A tak jsem ho vyměnil za kroužek železničářský a tešil se, že si budu hrát s vláčkama. Ale pořád jsme vyráběli stromky a to tak, že jsme napichovali zelenou houbu na drát a s vláčkama si hráli jen dospělí. A tak jsem i tuto aktivitu brzy opustil a začal jsem se věnovat rybolovné technice. Soutěžilo se v zátěži a v mušce, v disciplínách skish, arenberg a v dálce. Ale to už bylo v době, kdy mě začal bavit tenis a ten mě držel poměrně dlouho. Hrál jsem za Státní banku Československou a nehrál jsem prý úplně špatně. Táta dokonce tvrdil, že jsem byl třetí v nějakém důležitém turnaji. Ale žádný diplom jsem nikdy nenašel. Následoval časový úsek, kdy jsem občas něco zkusil, ale spíš jen příležitostně. Chtěl jsem například hrát hokej a dokonce jsem se zúčastnil i výběru. Navlékli na nás dresy a vypustili na led. Chtěli po nás, abychom se na ukázku rozjeli a zabrzdili. Já jsem měl úplně tupé brusle a tak jsem bez přestání padal. Svlékli mi dres a poslali mě domů. Ani netušili o jaký talent přišli. Následovalo období golfu. Golf je nádherná hra a i když jsou mnozí jiného názoru, fyzicky náročná. Zvláště, když ho spojíte, jako já, při hledání míčku s houbařením. Často docházelo k tomu, že jsem některé dovednosti z mých vedlejších aktivit přenesl do své profese. Golf jsem využil při natáčení jednoho videoklipu na golfovém hřišti v Karlových Varech. Právě na tomto natáčení jsem se seznámil s jedním gymnastou, který tam skákal salta a přemety. A tak
začalo moje období sportovní gymnastiky. To byla příšerná, ale krásná, dřina. Za půl roku na to jsem dělal salta a přemety na jevišti i já, protože přišla vlna break dance. Ale to už se všechny aktivity začínaly průběžně překrývat. Bowling mě začal bavit v Německu. U nás kvalitní dráhy ještě nebyly. Tím jsem získal mírnou výhodu, protože když se bowling začal hrát u nás, stihl jsem vyhrát pár V.I.P. turnajů, než se to ostatní naučili. Na dvě sezony jsem přivoněl i k motoristickému sportu. Jezdil jsem závody V.I.P. Fiesta Cup. Nejdříve jsem si myslel, že se jen tak pro zábavu svezeme v závodních autech. Ale nakonec jsme to všichni brali tak vážně, že docházelo i k ohýbání plechů a řinčení skla. Adrenalin tekl proudem. Pár závodů jsem vyhrál a pár jsem jich taky vlastní chybou nedojel. V rámci natáčení videokazety "Aerobic na celý týden" pro Georgise Patenidise jsem se nějaký čas věnoval aerobicu. To mi hodně pomohlo. Cítil jsem se v bezvadné fyzické pohodě. Na rychlé zlepšení kondice je pro mě nejlepší squash. Za půl hodiny hry jsem na dně. Na kole se teď také snažím jezdit co nejvíc. Při posledním výletu jsem celý tak promokl, včetně mobilního telefonu, že jsem ho pak mohl zahodit. Asi před pěti lety jsem začal znovu lyžovat. Když se na horách vydaří počasí a je tam dobrá parta a upravené sjezdovky, tak to si opravdu umím užít. Ale nejvíce času v poslední době trávím u kulečníkového stolu. A musím přidat, protože letos jsem přišel o seniorský titul mistra republiky. Byl jsem až třetí a to, před mou účastí na mistrovstvím evropy, nevěstí nic dobrého. Ale co mě začne bavit v nejbližší budoucnosti, to opravdu nevím. Že by box? Nebo vzpírání?
Vy jste takový sportovní "Ferda Mravenec". Máte přirozený talent na všechny sporty...
Bohužel jen na některé. A právě ty mě baví. Ale to je na tom nejtěžší a nejdůležitější. Najít sport, nebo aktivitu, která vám vyhovuje. Protože pak jste stejní, nebo lepší než ti ostatní a proto vás to začne bavit. A když vás to baví, tak se do toho nemusíte nutit a když se do toho nemusíte nutit, tak to děláte častěji a když to děláte častěji, tak o to míň lenošíte. A když moc nelenošíte, tak pak můžete fotit odhalený.
Už jsem to pochopil. Jak jsem vás tak poslouchal, tak já se ve vašem věku budu fotit. Ale jen zahalený, protože já patřím do sportovní kategorie "Brouk Pytlík". Děkuji za odhalení. Moc jste mi nepomohl. Ale teď už je mi aspoň jasné, že mi v tomto nepomůže nikdo jiný, než já sám. Je tady někde šachový kroužek?