Blázen
/Úú… blázen, úú… blázen/.
Když jsem začal hrát,
soused nemoh spát,
dal mi nálepku
blázen.
Psával bůhvíkam,
jak se oblíkám,
i že ráno dýl spím.
Já býval rád výstřední
a prý jsem do dnešních dní.
Měl jsem dlouhej vlas,
potom žádnej zas
a byl jsem do hudby blázen,
holky některý
na to letěly
a jiný prchali v dál.
Já říkám, že já to hrál,
ty říkáš, že blázním dál.
Máš svůj kříž,
lásko, ty o něm víš,
nezapírám,
jsem to já,
máš svůj kříž,
s tím se nenudíš,
vždyť se mi zdáš podobná.
/Úú… blázen, úú… blázen/.
Mladou ženu mít,
děti vyrobit
v mým věku může jen blázen,
jdu vzdor únavě,
do všeho bezhlavě,
často si na ústa dám.
Vím, zní to jak rouhání:
je hrůza být normální.
Máš svůj kříž,
lásko, ty o něm víš,
nezapírám,
jsem to já,
máš svůj kříž,
s tím se nenudíš,
vždyť se mi zdáš podobná.